Výpověď, dohoda a zrušení jsou tři různé věci
Zaměstnavatel může dát výpověď jen z důvodů taxativně vypočtených v § 52 zákoníku práce. Nejčastější jsou organizační důvody, tedy rušení či přemístění zaměstnavatele a nadbytečnost zaměstnance, dále zdravotní důvody, nesplňování předpokladů nebo neuspokojivé pracovní výsledky a porušení povinností. Jiný důvod zákon nezná a formulace typu „nezapadl do týmu" je právně bezcenná.
Dohoda o rozvázání pracovního poměru žádný důvod nevyžaduje, ale potřebuje souhlas obou stran. Je to čistší cesta, jen pozor: pokud důvod v dohodě chybí a šlo přitom o nadbytečnost, zaměstnanec může mít problém prokázat nárok na odstupné a rovněž na plnou podporu v nezaměstnanosti.
Ochranná doba a formální chyby, které rozhodnutí zvrátí
Výpověď musí být písemná a doručena do vlastních rukou. Ústní sdělení nemá právní účinky. Zaměstnanec může neplatnost rozvázání napadnout u soudu ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit. Vyhraje-li, zaměstnavatel doplácí náhradu mzdy za celou dobu sporu.
V ochranné době podle § 53 výpověď dát nelze — týká se to mimo jiné dočasné pracovní neschopnosti, těhotenství, mateřské a rodičovské dovolené nebo výkonu veřejné funkce. Pravidla běhu a délky výpovědní doby byla v posledních letech novelizována, ověřte si proto aktuální znění § 51 před stanovením data skončení.
Jak rozhovor vést, aby nezhoršil situaci
Sdělení patří na začátek. Úvodní small talk a dvouminutový rozjezd o počasí druhou stranu jen zbytečně napíná. Věcné, jednoznačné oznámení bez hodnocení osobnosti a bez omluvných frází je paradoxně vnímáno jako korektnější než měkký opis, ze kterého člověk nepozná, zda dostal výpověď, nebo jen připomínku.
Nesjednávejte na místě detaily, které nemáte připravené na papíře. Poslední den, odstupné, nevyčerpaná dovolená, předání agendy, přístupy a firemní technika — to vše má být rozmyšlené předem a doložené písemně. Nechte prostor na otázky a počítejte s tím, že skutečné dotazy přijdou až s odstupem den nebo dva.