Kalkulačka rosného bodu a větrání
Zjistěte, při jaké teplotě stěny začne kondenzovat voda a jestli má větrání smysl.
Zadání
Změříte bezdotykovým teploměrem v rohu u okna
Rosný bod vzduchu v místnosti
– °C
- Absolutní vlhkost uvnitř
- – g/m³
- Absolutní vlhkost venku
- – g/m³
- Vlhkost po vyvětrání a ohřátí vzduchu
- – %
- Teplota stěny, kdy hrozí plíseň
- – °C
- Vyhodnocení situace
- –
Plísně rostou už při relativní vlhkosti nad 80 % u povrchu, tedy dřív, než se objeví viditelná kondenzace. Trvale vlhká stěna má vždy příčinu v konstrukci nebo v provozu, ne v samotném počasí.
Co je rosný bod a proč se plíseň objeví dřív než kapky
Rosný bod je teplota, při které by vzduch s danou vlhkostí dosáhl nasycení a začal by kondenzovat. Vzduch o 21 °C a 60 % relativní vlhkosti má rosný bod zhruba 12,9 °C. Jakmile má jakýkoli povrch v místnosti nižší teplotu, sráží se na něm voda — typicky v rohu za skříní nebo na ostění okna.
Plísně ale nepotřebují tekutou vodu. Většině druhů stačí relativní vlhkost nad 80 % přímo u povrchu, čehož se dosáhne při teplotě stěny o dva až tři stupně vyšší, než je rosný bod. Proto se černé skvrny objeví na místě, kde nikdy nevidíte kapky.
Kdy má větrání smysl a kdy vlhkost přidá
Rozhoduje absolutní vlhkost, tedy skutečné množství vodní páry v gramech na metr krychlový. Studený venkovní vzduch jí obsahuje málo i při vysoké relativní vlhkosti: při 2 °C a 85 % je to zhruba 4,8 g/m³, zatímco vzduch v pokoji o 21 °C a 60 % obsahuje 11 g/m³. Po vyvětrání a ohřátí spadne vlhkost v místnosti výrazně dolů — to je důvod, proč větrání v zimě suší.
V létě to platí obráceně. Teplý vlhký vzduch při 25 °C a 80 % obsahuje přes 18 g/m³ a po vpuštění do chladného sklepa na něm zkondenzuje. Sklepy se proto větrají v létě jen v chladném ránu, nikoli přes den. Nárazové větrání dokořán na pět až deset minut vymění vzduch, aniž by stihlo vychladit konstrukce; trvale pootevřená ventilačka je nejhorší varianta, protože ochladí ostění a přitom vzduch nevymění.
Odkud se v bytě bere vlhkost a co s tím
Čtyřčlenná domácnost vyprodukuje denně zhruba deset až patnáct litrů vodní páry. Dýchání a pocení dá kolem jednoho litru na osobu za den, sprchování zhruba půl litru, vaření litr a půl, sušení jedné dávky prádla v místnosti až dva litry. Bez odvětrání se všechna tahle voda usadí na nejchladnějším místě.
Řešení je vždy kombinace tří kroků: snížit produkci vlhkosti, zvýšit výměnu vzduchu a zvednout teplotu chladných povrchů. Nábytek u obvodové stěny odsuňte zhruba pět centimetrů, aby za ním proudil vzduch. Nevytápěné pokoje nezavírejte a nevětrejte do nich z teplých místností — vlhký vzduch tam okamžitě zkondenzuje. Pokud vlhkost přetrvává i při správném provozu, je příčina v konstrukci: tepelný most, zatékání nebo vzlínající vlhkost v podřezaném zdivu.
Časté dotazy
Jaká je ideální vlhkost v bytě?
V obytných místnostech se za vhodné považuje rozmezí 40 až 60 procent relativní vlhkosti. Nad 65 procent roste riziko plísní a roztočů, pod 30 procent vysychají sliznice a dřevěné konstrukce.
Jak často se má v zimě větrat?
Nárazově dokořán na pět až deset minut, ideálně třikrát až pětkrát denně a vždy po sprchování a vaření. Krátké intenzivní větrání vymění vzduch, aniž by stihlo vychladit stěny.
Proč je plíseň jen v rohu místnosti?
Roh obvodové stěny je tepelný most, kde je vnitřní povrch chladnější než ve zbytku místnosti. Vlhkost u tohoto povrchu proto překročí kritickou hranici dřív než jinde, i když je vzduch v místnosti v pořádku.