Co zákon považuje za závislou práci
Definici najdete v § 2 zákoníku práce. Závislá práce je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle jeho pokynů a zaměstnanec ji koná osobně. Doplňkově platí, že se koná za mzdu nebo odměnu, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době a na pracovišti zaměstnavatele.
Zákoník práce k tomu dodává, že závislá práce smí být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu. Pokud tedy vztah tyto znaky naplňuje, nezáleží na tom, že smlouva nese název smlouva o dílo a fakturuje se na IČO. Rozhoduje faktický obsah spolupráce, ne její papírové označení.
Které znaky inspektorát sleduje v praxi
Kontrolu provádí Státní úřad inspekce práce a jeho oblastní inspektoráty. Zajímá je, zda pracujete v prostorách zadavatele, na jeho vybavení, v pevně stanovené pracovní době, zda máte nadřízeného, firemní e-mail a vizitku, zda si necháváte schvalovat volno a zda fakturujete každý měsíc stejnou částku bez vazby na skutečně odvedené dílo.
Samo o sobě není protiprávní mít jediného odběratele — začínající živnostník nebo specialista na dlouhém projektu je běžná situace. Problém nastává, když se k jedinému odběrateli přidá několik dalších znaků podřízenosti. Posuzuje se souhrn, nikoli jeden izolovaný indikátor.
Postih dopadá hlavně na zadavatele
Umožnění výkonu nelegální práce je podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, přestupek. Zaměstnavateli hrozí pokuta až 10 000 000 Kč, přičemž zákon stanoví i spodní hranici v řádu desítek tisíc korun. Fyzické osobě, která nelegální práci vykonává, hrozí pokuta výrazně nižší, ale ne zanedbatelná.
K pokutě se často přidá doměření pojistného. Správa sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovna mohou požadovat dlužné pojistné za dobu trvání zastřeného vztahu včetně penále, finanční úřad může překvalifikovat zdanění příjmů. Ekonomicky proto bývá dopad výrazně vyšší než samotná pokuta. Rizikový vztah je levnější narovnat dobrovolně než po kontrole.