Tempo a rychlost popisují totéž obráceně
Běžecké tempo se udává v minutách na kilometr, rychlost v kilometrech za hodinu. Jsou to převrácené hodnoty téhož: tempo 5:00 min/km odpovídá rychlosti 12 km/h, tempo 6:00 min/km rychlosti 10 km/h. Běžci pracují s tempem, protože rovnou říká, kolik minut zabere další kilometr, a při běhu se s ním počítá v hlavě snáz.
Zrádné je počítání se šedesátkovou soustavou. Tempo 4:30 není 4,3 a průměr temp 5:00 a 6:00 není totéž co průměrná rychlost mezi 12 a 10 km/h. Kdo chce průměry sčítat, musí převést na sekundy, sečíst je a teprve výsledek vrátit do zápisu minut a sekund.
Klíčové vzdálenosti a cílové časy
Maraton měří přesně 42,195 km, půlmaraton 21,0975 km. Z toho plynou tempa, která si běžci pamatují zpaměti: maraton pod čtyři hodiny vyžaduje udržet zhruba 5:41 min/km, půlmaraton pod dvě hodiny zhruba 5:41 min/km na poloviční trati. Hranice tříhodinového maratonu odpovídá tempu kolem 4:16 min/km.
Odhad výkonu na delší trati z kratší nefunguje lineárně. Dvojnásobná vzdálenost znamená víc než dvojnásobný čas, protože se přidává únava a vyčerpání glykogenu. Používané přepočetní vzorce s exponentem kolem 1,06 dávají rozumný odhad jen tehdy, když má běžec na delší trať odpovídající objem natrénovaný. Bez toho odhad hodně přestřelí.
Proč hodinky ukazují jiné číslo než cedule na trati
Závodní tratě jsou měřeny podle nejkratší možné dráhy. Vy ale běžíte v hloučku, vybíháte do zatáček zeširoka a míjíte občerstvovačky, takže naběháte reálně o jedno až dvě procenta víc. Na maratonu to znamená klidně několik set metrů navíc a odpovídající rozdíl mezi tempem na hodinkách a tempem podle oficiálního času.
Přidejte nepřesnost GPS mezi vysokými budovami a v lese, kde se signál odráží a trasa se rozkmitá. Proto zkušení závodníci sledují spíš čas na průběžných kilometrových cedulích než okamžité tempo z hodinek. Okamžité tempo navíc reaguje se zpožděním a v kopcích skáče natolik, že se podle něj nedá řídit rovnoměrné tempo.