Kalkulačka návratnosti vysoké školy
Za kolik let se vám vrátí náklady studia i příjem, o který jste během něj přišli.
Zadání
Rozdíl mezi platem po SŠ a tím, co si vyděláte při studiu
Investice se vrátí za
let
- Celková investice do studia
- – Kč
- Roční přínos titulu v prvním roce
- – Kč
- Kumulovaný přínos po 10 letech
- – Kč
- Kumulovaný přínos po 30 letech
- – Kč
- Vyhodnocení
- –
Model počítá jen s penězi. Nezahrnuje jistotu zaměstnání, přenositelnost kvalifikace ani nefinanční přínosy vzdělání.
Proč je ušlý výdělek největší položkou
Studium na veřejné vysoké škole v češtině se školným neplatí, takže přímé náklady jsou hlavně bydlení a život. Ekonomicky nejdražší položkou je ale ušlý výdělek — pět let, kdy člověk s maturitou mohl pracovat na plný úvazek, představuje při běžné mzdě mnohem víc peněz než všechny výdaje na koleji dohromady.
Do pole „příjem, o který studiem přicházíte“ proto zadejte rozdíl mezi tím, co byste vydělávali s maturitou, a tím, co reálně vyděláte při studiu. Pokud pracujete na poloviční úvazek, ušlý příjem se výrazně sníží a návratnost zrychlí.
Co model nedokáže zachytit
Rozdíl v platu není u všech oborů stejný. Data Českého statistického úřadu i mezinárodní srovnání dlouhodobě ukazují, že vysokoškoláci mají vyšší medián mzdy a nižší nezaměstnanost, rozptyl mezi obory je ale velký. U technických a lékařských oborů bývá rozdíl výrazný, u některých humanitních menší.
Model také nezohlední, že titul je vstupenkou do profesí, kam se bez něj nedostanete vůbec (lékař, právník, učitel), ani menší riziko ztráty zaměstnání a lepší přenositelnost kvalifikace. Výsledek proto berte jako jeden z argumentů, ne jako odpověď na otázku, zda jít studovat.
- Zvyšování mzdy s praxí bývá u vysokoškoláků strmější, proto pole s rychlejším růstem.
- Kombinovaná forma studia při zaměstnání ušlý výdělek téměř eliminuje.
- Do investice patří i to, že o důchodové zabezpečení během studia nepřicházíte — doba studia se ale do důchodu už nezapočítává.
Časté dotazy
Vydělávají vysokoškoláci v Česku víc?
Ano, statistiky dlouhodobě ukazují vyšší medián mzdy u vysokoškoláků oproti lidem se středoškolským vzděláním s maturitou, i nižší míru nezaměstnanosti. Rozdíl se ale výrazně liší podle oboru, regionu a odvětví, takže průměrné číslo neříká nic o konkrétním oboru.
Započítává se doba studia do důchodu?
Studium po dosažení 18 let se do doby pojištění pro nárok na starobní důchod nezapočítává. Toto pravidlo platí pro studium od roku 2010, dřívější doby studia se v omezeném rozsahu započítat mohou. Přesný přehled najdete v informativním osobním listu důchodového pojištění od ČSSZ.
Má smysl počítat návratnost i u navazujícího magisterského studia?
Ano, a odpověď bývá jiná než u bakaláře. Dva roky navíc znamenají další ušlý výdělek, ale u řady pozic je magisterský titul podmínkou pro vstup nebo výrazně mění platové zařazení, zejména ve veřejné správě, ve školství a ve zdravotnictví.